Památník ideově navazuje na projekt památníku v Praze na Újezdě. Lidé v naší zemi žili 40 let v totalitním režimu. Během tak dlouhé doby syndrom utlačování a omezování svobody prorostl celým národem a dnes je velmi těžké říci, kdo je jen obětí a kdo jen tyranem. Proto jsme tíhu tohoto rozhodování přenesli na každého, každý sám je nucen rozhodnout, jakým člověkem je. Hlavním motivem památníku je zrcadlení. Každý, kdo k památníku přijde, bude nucen podívat se sám sobě do očí. Tento památník by měl lidem v každé době připomínat, že není možné ve jménu jakýchkoliv zájmů omezovat svobody jiných.

Objekt o rozměrech 3,2 / 4,5 / 0, 7m je tvořen dvěmi zrcadlovými tabulemi pokoveného skla o tl. 18mm (každá o hmotnosti cca 800kg) vsazenými do ocelového rámu. V jeho patě je do dlažby vsazen zrcadlově převrácený nápis čitelný v odrazu jako: „sám v sobě hledej, zda svobodu bráníš, ctíš nebo omezuješ“. Památník je umístěn v těžišti parku na křižovatce chodníků a kompozičně doplněn třemi 10m dlouhými parkovými lavicemi z lepeného dřeva. Nepřímé osvětlení nasvícením korun okolních stromů podporuje jeho éterický charakter.

Výtvarné řešení památníku navazuje na soutěžní návrh Památníku obětem totality na pražském Újezdě (Petr Janda, Aleš Kubalík), který získal 3. místo ve veřejné architektonicko – výtvarné soutěži v r. 2000. Pro soutěžní návrh do Liberce v r. 2003, byla původní idea přepracována a přizpůsobena sevřené situaci části zámeckého parku při ulici Guttenbergově, památník získal svoji částečnou průhlednost, byl nadefinován princip jeho umístění do těžiště tří parkových cest a řešení parkových lavic. V následujících letech, v reakci na změnu rozložení sil politické reprezentace na liberecké radnici, ukázalo se umístění v parku určeném soutěží jako nerealizovatelné. Iniciativou autorů a části liberecké radnice bylo v letech 2003-2006 nalezeno místo pro umístění památníku v parku při Jablonecké ulici, jehož se stal dominantou. Zde, ve svém definitivním umístění, dostal památník ideální polohu umožňující vyniknutí jeho nehmotného charakteru, svou typickou podobu založenou na prolínání reflexe a průhlednosti, která kontaktuje návštěvníky parku s jeho ideou i vzájemně v pohledu skrz něj.